Název

Sametová diplomacie Dany Huňátové Boskovice 2020

Popis

Dana Huňátová představila Sametovou diplomacii
Čtvrteční odpoledne pořádalo Muzeum regionu Boskovicka autorské čtení a besedu s Danou Huňátovou, která zde představila svoji knihu Sametová diplomacie. V úvodu přivítali paní Huňátovou ředitel muzea PhDr. Roman Malach a starosta města Boskovice Ing. Jaroslav Dohnálek, který poděkoval autorce, že využila jeho pozvání a pozdravil i jejího manžela Čestmíra Huňáta, který několik desetiletí pořádal Unijazz, festival na podporu židovského města.
V první části autorka knihy zavzpomínala na svoji práci po revoluci na Ministerstvu zahraničních věcí, jak se dostala k archiváliím na ministerstvu a spolu se svými deníky tak nechala vzniknout knize, kterou nazvala Sametová diplomacie. V knize vzpomíná na prezidenta Václava Havla a Jiřího Dienstbiera, který tehdy ministerstvo vedl. V prvních kapitolách popisuje, jak ministerstvo funguje, jak bylo infikováno agenty STB a jak bylo těžké sehnat nové zaměstnance s potřebnou kvalifikací. Předmluvu ke knize napsal bývalý ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý a doslov bývala ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albright.
V druhé části pak přečetla několik úryvků ze své knihy. Zmínila prezidentovu cestu Václava Havla do Spojených států v roce 1990 a jeho projev v Kongresu Spojených států, ohodnocení 1. svobodných voleb nebo o nepovedeném pokusu o převrat v Sovětském svaze.
V poslední části pak moderovala náměstkyně muzea Dagmar Hamalová diskusi mezi diváky a paní Huňátovou. Pan Skořepa se zajímal, o to zda má cenu, aby se malé země jako Česko pokoušely o nezávislost, jestli se mají přiklánět k „západu“ nebo k „východu“. Paní Huňátová na to reagovala tak, že je na každé malé zemi, aby se sama rozhodla, ke komu se chce přiklonit. Paní Hamalová se dotázala, jaký názor má autorka na jaderné odzbrojení. Dostalo se jí odpovědi, že je problém v tom, že kdyby se vzdal Izrael jaderných zbraní, tak by se mohl dostat do existenčních problémů. Jaroslav Dohnálek jak spolu vycházeli prezident a ministr, co se týče zahraniční politiky. Dana Huňátová jej ubezpečila, že v té době mezi oběma muži panovala shoda, protože se řídili národními zájmy. V současnosti je problematika zahraniční politiky mnohem složitější. Tomáš Trumpeš se mimo jiné zajímal o spolupráci zemí Vyšegrádské čtyřky. Paní Huňátová vzpomněla na tehdejší názor pana Klause, který navrhoval spíš samostatnost Československé republiky. Názor „Západu“ byl opačný a proto vznikla již zmíněná Vyšegrádská čtyřka, která je již podle paní Huňátové přežitá a Česko by se mělo spíš orientovat na Skandinávské země. Roman Malach se zeptal, na co nejraději vzpomíná za těch 30 let, která strávila prací na a pro ministerstvo. Paní Huňátová, přiznala, že nejraději vzpomíná právě na začátky devadesátých let minulého století, kdy si ji Jiří Dienstbier vybral jako svoji spolupracovnici. Padlo ještě několik dotazů ze strany návštěvníků čtení. Na závěr poděkovala Dagmar Hamalová paní Huňátové a slíbila, že muzeum bude propagovat její knihu.
V sobotu 22.2. v 16:30 hodin pak proběhne v muzeu další setkání s knihou. Tentokrát profesor Richard Čemus SJ představí knihu o kardinálu Tomáši Špidlíkovi nazvanou Život není čas, ale setkání.

Kategorie a štítky

Nastavení