Název

Židé za První republiky Boskovice 2018

Popis

V úterý 30.10.2018 proběhla v Židovském domě při Muzeu regionu Boskovicka 1. přednáška z druhého cyklu přednášek Židé v dějinách, kterou opět vedla Mgr. Táňa Klementová. Tentokrát se mohli návštěvníci seznámit s životem židů v nově vzniklém Československém státě. Ve své přednášce použila ukázku z knihy Cesta do neznáma, kde jsme se dozvěděli o tzv. Hilsneriádě a podpoře T. G. Masaryka k židům. Židé měli za 1. republiky přiznány veškerá práva a svobody jako „Čechoslováci“, aby se převýšil počet českých obyvatel na úkor ostatních menšin, hlavně těch německých. Nejvíce židů žilo na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde se hlásilo k židovské národnosti téměř 160.000 obyvatel, kdežto v Čechách a na Moravě jen 30.000. Židé za první republiky zakládali spolky například Spolek českých akademiků – židů nebo vstupovali do Sokola. Nejdůležitějším hnutím pro židovskou obec byl sionismus, což bylo hnutí židovských nacionalistů. Vydávali Kalendář židovský nebo Židovské zprávy. Sionistické hnutí převažovalo hlavně na Moravě. Židovská strana měla v Národním shromáždění 2 křesla. V 2. polovině 30. let dochází k emigraci židů z Německa a později z Rakouska. Česká vláda se staví k uprchlíkům laxně a problematiku židovských uprchlíků přenesla na dobrovolnické organizace. Azyl dostalo jen několik významných židů, zbytek byl většinou vrácen nebo jim byl umožněn tranzit do jiných zemí. Po obsazení Sudet přišlo do Československa nejvíce židů, téměř 19.000, kteří ale byli většinou vraceni zpět do Říše nebo byli držení v uprchlických táborech, které se později změnily na internační. Takový tábor byl například v Ivančicích. Po vzniku protektorátu skončili židé z těchto táborů v Terezíně a pak odsunuti k likvidaci do koncentračních táborů. O životě židů v tzv. Druhé republice bude samostatná přednáška.

Kategorie a štítky

Nastavení